Zpracování kůže je jedním z nejstarších objevů našich prapředků. Od nepaměti se kůže zvířet využívala k ochraně před přírodními živly, k odívání nebo ke stavbě příbytků.

Samotná surová kůže nemá vhodné vlastnosti k výrobě funkčních produktů. Lidé přišli na způsob jak kůži zpracovat tak, aby měla lepší vlastnosti třeba pro výrobu bot nebo oděvů. Tenhle proces se nazývá činění. Je to proces uchovávání a zjemňování kůže, kde hlavní metody spočívají hlavně v odstranění tuku, soli, chlupů, ale také v uzení kůží. Lidé si všimli, že pokud kůže zůstane vystavená působení kůře stromů, pomaleji se rozkládá a lépe si uchovává svoje vlastnosti. Tenhle způsob činění se nazývá činění tříslem. Další způsoby jsou činění tukem, jirchařské (pomocí kamence hlinitého) nebo třeba činění kvašením.

Systematické činění je dobře zdokumentované už na pergamenech Starého Egypta. Starověké národy využívali kůži podobně jako ji využíváme dodnes - k výrobě sandálů, rukavic, oděvů, k výrobě různých náčiní nebo pro armádní účely.

Skutečnou revoluci v činění kůží však znamenal objev Frederika Knappa v polovině 19. století, kdy představil svoji ideu činění kůží pomocí sulfátu chrómu. Tato chemikálie zabezpečuje lepší hydrotermální stabilitu kůže a také dokázala zkrátit proces činění z několika měsíců na několik dní.

Chemické činění se ujalo v celém světě a pokroky v organické chemii nám dnes zaručují širší možnosti v estetickém vývoji kožedělnictví.

Uniko jako tradiční výrobce používá pro své výrobky zejména třísločiněné kůže a to i s přihlédnutím na ekologii a životní prostředí.